Osoby: Venca
Dušín
Štefan
Piják
Schovanka
Smrt
1. scéna: | |
| Venca sedí u bečky, kouří... Přichází Dušín s pípou... | |
| Dušín : | Ahoj |
| Venca : | Zdar vole! (foukne Dušínovi kouř do obličeje) Kde máš bráchu? Co tu děláš? Už je po večerníčku. |
| Dušín : | Brácha se omlouvá, je opilý a nemohl přijít |
| Venca : | A co si vo sobě myslí? To to mám chlastat sám? Co když Štefan nepřijede? |
| Dušín : | Ale přijede, jste přeci tak dobrí přátelé. |
| Venca : | Štefanův nejlepší přítel je pivo. Ale máš recht. Štefan, ten nikdy nezklame. |
| Dušín : | Již budu muset jít domů |
| Venca stáhne Dušína k sobě dolů. | |
| Venca : | Ále sedni si, vole. Pokecáme.
Už máš nějakou babu?  |
| Dušín : | Na dívku bych nesáhl, až po svatbě. Snad jen ta Pyjakova Schovanka.... |
| Venca : | Na Pijakovu schovanku si myslíš. I ty jeden. Tu by tady chtěl každej. To musí bejt kus!!! |
| Dušín : | Pssssssst, zdá se mi, že slyším Štefana. |
| Oba vyskočí a hledí k nebi. Ozývá se hluk stíhačky. Pak přilétá Štefan ... | |
 | |
| Štefan pokyne pravicí na přivítanou a praví: | |
| Štefan : | Tě péro, prdi! |
| Dušín : | Ahoj Štefane! |
| Venca : | Čau Štefane (Oplácává ho kolem ramen a sedne si) Pojď si sednout (Poplácá na parkety vedle sebe) |
| Štefan : | Co tady v horách nového, ogaři? Kde je starej Dušín? A co tady dělá todle pískle? Dyť mu eště teče mlíko po bratě? |
| (Štefan šťouchne Dušína pupkem, až to Dušana odšťouchne) | |
| Dušín : | To pískle bych si vyprosil, já tu vůbec nemusím být. A bratr se omlouvá, je indisponován. |
| Štefan : | No jeee, to zase někde vyspává kocovinu, to známe. Heheee. Jako když jsme tehdá pálili ty švestky. |
| Venca : | (směje se) To byla betálna pařba, cha chaa (Venca placa Štefana po ramenou) |
| Štefan : | Tak nebudem tu přeci postávat, popijeme, chlapani. Zdá se, že už nikdo nedonde. |
| Venca : | Čekali jsme jenom na tebe, Štefane! |
| Štefan : | Tak se jí, holce, podíváme na zoubek! |
| Vence se snaží narazit sud. Nejde mu to, a proto kleje... | |
 | |
| Štefan : | Co s tím vyvádíš, troubo? Pusť mě k tomu amatére. |
| Štefanovi to taky nejde, kleje víc než Venca, po chvíli se přestane snažit a
probodne Vencu i Dušína pohledem. Hudba: Harmonika z filmu Tenkrát na západě... Chvíli pauza... | |
| Štefan : | Pánové, už zase !? |
 | |
| Venca : | Promiň, Štefane, tu pípu přines Dušín! |
| Dušín : | Já za nic nemůžu, ja tomu nerozumím, to poslal brácha. |
| Venca : | Tak, a jsme na suchu... |
| Štefan : | Ještě že vás znám. Abyste věděli, že jsem kámoš.... Vytáhne z kapsy placatku rumu. |
| Venca : | Teda Štefane, ty jsi fakt třída! |
| Štefan : | To víte, když letim do takový díry, jako je tadle,
musim bejt připravenej na všechno. Pořádně si nahne z placatky  a jak tak chlastá, praví Venca: |
| Venca : | Štefane, představ si, máme tu buchtu, jakou jsi v životě neviděl! |
| Štefan jak pije, tak vyprskne a začne se smát. | |
| Štefan : | Kde byste vzali v týdle díře pořádnou ženskou? |
| Venca s Dušínem společně: | Máme tu Pijákovu schovanku. |
| Štefan zmlkne a obdivně pískne. Placatka rumu mezitím koluje... | |
| Štefan : | Tak to je u vás ?! Už jste ji viděli?  |
| Venca : | Ještě nevideli, ale Buk vyprávěl! |
| Štefan : | Ale ten Piják jí prej nikomu jen tak nedá, jóóó na něj jstě tady všichni krátký. |
| Venca : | Krátký říkáš Štefane, jo? Tak kratký, jo? Tak poslouchej, Štefane, jak tady sedim, tak pujdu a tu Pijákovu schovanku dostanu !!! |
| Štefan : | To jsem na tebe zvědavej. |
| Venca se zvedá a lehce opilým krokem odchází k Pijákovi | |
Scéna 2 - Venca u Pijáka | |
| Venca buší na dveře, Piják se opíjí... | |
| Piják : | Noooooo (Taky přiopile) |
| Venca vchází | |
 | |
| Venca : | Brejvečír, pantáto |
| Piják : | Kdo tě sem prsk, mladej? |
| Venca : | Jsem koukal, že se svítí, tak si říkám, že zajdu na kus řeči. |
| Piják : | A že zrovna ty.... |
| Venca : | Ale to víte, vždyť jsme skoro sousedé. |
| Piják : | Sousedé sice jsme, ale říkám ti na rovinu. Jestli jsi sem přišel chlastat, to zase můžeš jít. |
| Venca : | By mě ani nenapadlo, pantáto |
| Piják : | No dobrá, sedni, popijeme. |
| Piják doleje Vencovi zbytek džbánku, oba se napijou | |
 | |
| Chvíli trapné ticho, Piják poklepává prsty do stolu
a prohlíží si Vencu. Po chvíli si chce Piják dolét pivo, ale džbánek je prázdný... | |
| Piják : | No nejvyšší čas, abych šel zkontrolovat tu svojí schovanku. |
| Piják veme džbánek, odchází do zákulisí. | |
| Piják : | Tak co holka, všechno v pořádku? |
| Piják poplácá schovanku po zadku. | |
| Schovanka : | Ale no tak, tatíčku. |
| Piják : | Ja vím, holka, chtěla bys pořádnýho chlapa.. |
| Schovanka : | Ach tatíčku... |
| Piják : | Jen vyčkej času holka, však já už ti nějakýho seženu. |
| Václav vše slyší a nakukuje do zákulisí. | |
| Piják se vrací ke stolu, sedá si, až pak si všimne, kam kouká Venca. | |
 | |
| Piják : | Kam koukáš, holobrátku? (Doleje mu) Nepřišel jsi snad pro ... ? |
| Venca : | Ano pantáto, musím se přiznat, přišel. |
| Piják : | Tak mojí schovanky se ti zachtělo? Dobře víš, že jí dám jenom tomu, kdo bude mít to, co do ní pasuje. |
| Venca se sebevědomě postaví, až převrhne židli... | |
| Venca : | Myslím, že mám, co hledáte, pantáto |
| Venca rozepne poklopec. | |
 | |
| Piják se od srdce zasměje, Schovanka se směje ze zákulisí: | |
| Schovanka : | CHichichichi, tak todle do mě pasovat, pantáto opravdu nebude... |
| Piják : | Slyšel jsi sám, synu... (Pokrčí rameny) |
| Venca zkroušene odchází... | |
Scéna 3 - Štefan u Pijáka | |
| Štefan pozoruje za smrčekm, jak Venca zkroušeně odchází. Štefan vstane a pronese do publika: | |
| Štefan : | To jsem mohl čekat od takového trumbery! Cha cháááá! Teď jim všem ukážu, jak se na to musí. (Vchází rázně do chalupy) |
| Štefan : | Tak jsem si přišel pro tu vaši holku, hospodáři |
| Piják : | A čípak ty jsi? Ještě nikdy jsem tě tu neviděl, chlapče! |
| Štefan : | Nejsem žádný chlapec, jsem Štefan! |
| Piják : | Ten Štefan ....? |
| Štefan : | Přesně ten! |
| Piják : | Hmmmmmmm....Vědel jsem, že jednou přijdeš. No, abych řek pravdu, takhle jsem si tě nepředstavoval. Ale i tak, posaď se. |
| Piják zase doleje džbánek, sám má prázdný půllitr | |
| Piják : | Měl bych se jít podívat na svoji schovanku. |
| Jde do zákulisí, poplácá maso. | |
| Schovanka : | Ale no tak, tatíčku. |
| Piják : | Ja vím, holka, Já vím.. |
| Schovanka : | Ach tatíčku... |
| Piják : | Jen vyčkej času holka, třeba tenhleten bude už ten pravý. Kuráž má... jenom jestli má.... |
| Schovanka : | Ja vím tatíčku. Jenom jestli má to, co by do mě pasovalo... |
| Piják : | Přesně tak holka. |
| Schovanka : | Tatíčku, já mám strach, že s takovým nářadím do naší chaloupky nikdy nikdo nepřijde. |
| Piják : | Ale uvidíš malá, že přijde... |
| Piják se vrací s plným džbánkem, Štefan zase pokukuje...jak uvidí, že se Piják vrací, sedne si rovně. | |
| Štefan : | (Kurážně) Tak dáš, nebo nedáš? |
| Pijan : | Inu dal bych, ale přeci jenom, máš opravdu to, co do mojí schovanky bude dobře pasovat? |
| Štefan : | Ty snad pochybuješ? To se ví, že mám! |
| Štefan vstane, rozepne poklopec... | |
 | |
| Schovanka : | 2x takový smích. Ach, ani tohle není to co hledám. |
| Štefan : | Tak takhle já se zesměšňovat nenechám. Todle já poslouchat nemusím! (odchází a
u dveří praví) My se pantáto nevidíme naposled !!! |
| Štefan se vrací k ohni, Venca s Dušínem leží u ohně. | |
| Venca: | Kdes byl, Štefane? |
| Štefan: | Aááále, zapomněl jsem vypnout vrtuli. A co ty? Jak jsi pochodil? |
| Venca: | Aaale, jáááá se na ňákou schovanku mužu vyprdnout. Jsem si radši zaběh k Máně. |
| Štefan: | Do prčic, kdyby aspoň bylo co chlastat… |
| Venca: | Vono by bylo co, jenže támhle mladej tahá špatný pípy. |
| Dušín: | Co jáá, vám říkam, že mi to dal bratr. Já za nic nemohu. Víte, že alkoholu neholduji. |
| Štefan: | Na nějaký holdování se ti můžu vyprdnout. Koukej napravit co ti bratříček nadělil. |
| Dušín: | Ale jak? (zkroušeně) |
| Venca: | Jak jak jak, co jak ? Mě nezajímá !!! Sežeň pořádnou pípu!!!!!!!! |
| Dušín: | A kde? |
| Štefan s Vencou společně: | U PIJÁKA!!! |
| Dušín odchází bez pípy. | |
| Štefan: | Kam letíš? Todle si vem s sebou. Ať to když tak Piják spraví. |
| Dušín bere pípu a odchází s ní k Pijákovi. | |
| Dušín opatrně zaklepe… | |||||||||||||||||||||
| Piják: | Koho to sem zase čerti nesou? | ||||||||||||||||||||
| Dušín: | Můžu dál, pane Piják? | ||||||||||||||||||||
| Piják: | Tak pojď synku. O jednoho víc, nebo míň. Pojď si sednout. | ||||||||||||||||||||
| Dušín si sedne, pípu opře o stůl, Piják si jí stále nevšiml. Piják nalévá, přistrčí půllitr k Dušínovi. Dušín ho zase odstří a praví: | |||||||||||||||||||||
| Dušín: | Děkuji, alkohol nepiji. Žlutou limonádu byste neměl? | ||||||||||||||||||||
| Piják: | (Vyprskne pivo) No to máš pravdu, to tady opravdu nemám!!! | ||||||||||||||||||||
| Chvíle ticha. | |||||||||||||||||||||
| Piják: | No ale, já tady na suchu sedět nebudu. Si dám i za tebe. | ||||||||||||||||||||
| Piják odejde do zákulisí ke schovance. | |||||||||||||||||||||
| Schovanka: | Tak co tatíčku? Jestli ani todle není ten pravý, tak z toho už ale opravdu vypěnim. | ||||||||||||||||||||
| Piják: | Nevím, nevím, moje milá. Vždyť on si ode mne ani to pivo nevzal. Že prej leda nějakou brčolu. | ||||||||||||||||||||
| Schovanka: | Ach tatíčku. Já jsem tak neštastná. | ||||||||||||||||||||
| Piják: | Ale holka, dyť ještě není konec světa. | ||||||||||||||||||||
| Piják se vrací ke stolu, posadí se… | |||||||||||||||||||||
| Dušín: | S kým jste to mluvil, pane Piják? | ||||||||||||||||||||
| Piják: | Aale, ani se neptej, mám já to na tom světě trápení. Chlapců je tu v dědině jako much, a já pořád nemůžu najít toho pravého pro svojí schovanku. Co já si s tou holkou jenom počnu. | ||||||||||||||||||||
 | |||||||||||||||||||||
| Dušín: | Plně chápu vaše problémy, pane Piják. Ale i já mám problémy. Kdybyste jen věděl… Představte si. Bratr mě poslal s tímhle krámem (Dá pípu na stůl) | ||||||||||||||||||||
| Piják: | (Až nyní si všimne pípy) Vytřeští oči, vyskočí, CO TO VIDIM ?!?!?!?!?!?! Vidíš to taky, holčičko moje? | ||||||||||||||||||||
| Schovanka: | Bože, tatíčku! Snad to není on? | ||||||||||||||||||||
| Dušín nechápavě hledí jak z jara | |||||||||||||||||||||
| Dušín: | prosím? | ||||||||||||||||||||
| Piják: | Chlapče, tebe mi posílá samo nebe!!! | ||||||||||||||||||||
| Dušín: | Co to vyvádíte, pane Pijan? Já vám vůbec nerozumím! | ||||||||||||||||||||
| Piják: | Chlapče, kdybys jenom věděl! Jedině ty můžeš dostat mojí schovanku! | ||||||||||||||||||||
| Dušín: | Ale já jsem …. | ||||||||||||||||||||
| Piják: | Jen pojď, seznámím tě s tou mojí schovankou. | ||||||||||||||||||||
| Piják táhne Dušína do zákulisí | |||||||||||||||||||||
 | |||||||||||||||||||||
| Dušín: | Ale já jsem jenom | ||||||||||||||||||||
| Piják: | Pojď co by za to jiný dal. Kdybys jenom věděl, kolik nápadníků tu bylo! | ||||||||||||||||||||
| Dušín: | Ale já nechci, já nemůžu, pane Piják. | ||||||||||||||||||||
| Piják s Dušínem již došli do zákulisí | |||||||||||||||||||||
| Piják: | Mlč. Koukej | ||||||||||||||||||||
| Schovanka: | Tatínku, ty jsi snad opravdu našel toho, kterého jsme takovou dobu hledali. | ||||||||||||||||||||
| Piják: | Tak co ji řikáš? | ||||||||||||||||||||
| Dušín: | (Velice udiveně) Teda pane Piják, řeknu vám upřímně, o tý vaší schovance jsem slyšel hodně, ale takhle jsem si jí nepředstavoval. | ||||||||||||||||||||
| Piják: | Pojď synu, pojď zasvětím tě do jejích tajemství. Ale pozor. Přeci jenom, abychom se neunáhlili. Zkus jestli ta tvoje chlouba do ní opravdu pasuje ! | ||||||||||||||||||||
Dušín naráží bečku, v okamžiku, kdy zaklapne pípa: | |||||||||||||||||||||
| Schovanka | (vzdychne) Aaach, opravdu pasuje. Já jsem tak šťastná. | ||||||||||||||||||||
| Piják s Dušínem vynáší schovanku (bečku) ze zákulisí, (Až nyní by měl divák poznat, že schovanka není živé děvče, ale bečka piva.) |  Piják | (Poplácá Dušína i schovanku) | Děti moje, ať jste spolu šťastní v dobrém i ve zlém. Dušíne, je TVOJE! |  Dušín: | Tak vám teda pantáto pěkně děkuju. | Zhasínají se světla, Dušín se převalí přes schovanku (bečku) | Rozsvěcí se světla, Dušín opile žvatlá z posledního, na scénu vchází Smrtka s kosou. |  Smrtka přilepí pod nápis "Kdo pije špatně dopadne" nápis
"Kdo nepije, dopadne ještě hůř". | Pak jde a kosou ukončí Dušínův život. | 
 Přijde Venca, Štefan a Piják a za zvuku pohřební písně projdou pohřebním
pochodem kolem publika. | Nakonec zajdou do zákulisí... | 
 | |||||||||